Jak to viděl Vlk

Dne 29.srpna 2012 jsme dobyli Drážďany a dokončili tak tzv. Trilogii Prag-Dresden. Vše začalo 6.května před rokem kdy jsme odstartovali z nádraží Praha Vysočany a skončili na nádraží v Čelákovicích (1 díl "Dolním tokem Vltavy" ujeto celkem 90km po cyklodálnici 60km účastníci Pepa Lemberk, Emil,Tony a Vlk ).Druhý díl "Po cyklodálnici do Saska"navázal ještě téhož roku 22.srpna kdy jsme se sešli na mělnickém nádraží a vydali se směr Deutschland .Ujeto bylo 120km a jako pátý účastník přibyl mladý Matouš Lemberk.Konec druhého dílu byl na nádraží (zastávce) v německé Schmilce.Tehdy přišel Tóny s nápadem dokončit trilogii " Po Elbecycleroute Saskem do Drážďan". Ta byla dokončena 29.srpna o rok později kdy jsme vše završili kafíčkem ve slavném drážďanském Zwingeru v srdci Saska.Tentokrát jsme se sešli ( 28.srpna ) ve vlaku R882 Kolín - Ústí n.l. západ vystoupili na Střekově a po cyklotrase A2 Prag - Dresden s obědem v pivovaru Ve Velkém Březně pokračovali do Děčína. Odtud po trase Děčínský Sněžník - Ostrov - Ottomühle - Bielagrund - Rosenthal - Papstdorf - Krippen - Dolní Žleb kde jsme se ubytovali v hotelu Piccolo (ujeto 90km) .Tam na nás čekal systémový specialista KCOD Pepa Lemberk,který  dorazil po osmnácté hodině samostatnou jízdou z Prahy vlakem . Celkem nás bylo pět tak jako ve druhém díle trilogie. Po ochutnávce místního piva v hotelu (Krušovice) jsme se doráželi u sousedů Bernardem.Takto posilněni vyrážíme druhý den po Elbecycleroute směr Drážďany .V Bad Schandau přejíždíme most v Kônigsteinu se vracíme zpět na levý břeh tentokrát přívozem . V Kurort Rathenu se zastavujeme na prohlídku modelové železnice místních tratí ( Vlčina našel cestu po sousedící zahradě takže ušetřil týmu 20 eur za vstup ). V Pirně málem došlo ke kolizi z místními obyvateli přidávajícími se na cyklostezku k nám.Cesta dál už probíhala bez problémů a tak jsme se mohli těšit majestátnímu panorámatu Drážďan před kterým nás vyfotil místní občan s přítelkyní (nebyla nejmladší).Dále následovala prohlídka města ,pojídání drážďanských buřtů ,ochutnávka piv , okukování žen , sledování vodní dopravy a další radovánky které nám přinášejí radost ze života a účast v týmu. Při cestě zpět nás zklamali DB, na ceduli byla cílová stanice Bad Schandau, ale vlak končil v Pirně odkud jel dál autobus, který nebral kola což zkazilo náladu Pepovi ,který pospíchal na přípoj z Děčína .Další Sbahn už jel do Schôny z 20ti min. zpožděním a tak jsme dojížděli do Děčína na kolech což nám zvýšilo kilometráž na 80. Tam jsme vše zapili zlatavým mokem a krásným výhledem na město ukončili trilogii.