Celou galerii najdete ZDE

Dne 27.června začala tradiční akce našich šéfů Tonyho a Vlka Papaláši letos byla zasazena opět do Vysokých Tater,  základní tábor byl zřízen v městečku Štrba v hotelu s příznačným názvem Rysy, to bylo tak.

1.den 27.červen - Jízda Ex 121 Košičan – zřízení základního tábora a prohlídka jeho okolí

Naši Papaláši se šešli na pražském hlavním nádraží u bývalého cigan expresu Košičan v prostorném klimatizovaném kupé, kde po našich nepřizpůsobivých občanech nebylo ani památky. Cesta do Štrby probíhala bez excesů akorát Toníka mírně nasupil slovenský spolucestující pomlouvající dráhy za to , že vlak nestaví v Ružomberku, ale nesmyslně v Horní Lidči, ale kampak s tím na Tondu .Ve Štrbě jsme si prohlédli místní nádraží a mírně zakufrovali při hledání hotelu Rysy . Tam nás očekávali s otevřenou náručí s bohatě vystrojenou večeří a mladým personálem což hlavně Vlčina kvitoval s povděkem( bohužel slečny byli z Litvy a mluvili anglicky ).Po večeři jsme chtěli mírně zapařit ve Štrbě, ale nebylo nám souzeno jelikož jsme v obci nenašli žádnou příhodnou nálevnu a tak jsme skončili v hotelovém baru s krušovickým pivem.

2.den 28.červen - výstup na Rysy

Snídaně v hotelu byla velmi chutná a bohatá, ale nezbyl čas na její vychutnání jelikož ozubnička (zubačka) nečeká a čas odjezdu 8:02 ze zastávky Tatrianský Lieskovec se nezadržitelně blížil.Doběhli jsme akorát když souprava přijížděla do zastávky, každý z nás byl vybaven batohem a pár kousky vánočky od snídaně .Počasí nebylo nerůžovější , ale na to se ptát historie nebude jak byl dosažen vrchol. Na Štrbském plese se nám do cesty připletl zájezd českých důchodců ,kteří se vypravili do 6km vzdáleného Popradského plesa a zkřížili nám cestu. Vlk zavelel v před a tak před Popradským plesem jsme byli sami. Na rozcestí před plesem a cestou na Rysy se nám nabízela možnost stát se nosičem materiálu na chatu pod Rysmi (odměna kafe s rumem) tu jsme ale odmítli i když Vlk si to kousek zkusil, ale brzo se vrátil se slovy ,že nechce zdržovat, sranda to v žádném případě není. Postupně se umoudřilo i počasí začali jsme tedy odkládat svršky , stromy se měnili v kleť a později zbylo jen kamení a suť. Při míjení Žabích ples svítilo sluníčko naplno to nás předběhli slečna s chlapcem polské národnosti vypadalo to , že mají někam naspěch. Situace se rázem změnila na řetězech před chatou pod Rysmi, kde zmíněná slečna ztratila drive , Vlk naopak dominoval a tak při míjení chaty byli oba dva poláci daleko za námi akorát jsme litovali , že jsme k chatě nevyjeli autobusem zastávka tu byla.Teď už zbývala poslední hodinka na vrchol, cesta se strmě zvedala kolem sněhových polí, ale dalo se to zvládnout . Krátce před cílem se počasí prudce změnilo, začalo mrholit , terén začal klouzat a Tony ztrácet naději v úspěch v tu chvíli nastoupil Vlčina se svou podporou (kamarádství a přátelství nadevše proti všem škarohlídům) oba pak stanuli na vrcholu Rysy 2499 mn po 04:20:30 od rozcestí ve Štrbském plese. Jen jsme dosáhli vrcholu začali padat kroupy, ale nám to nevadí, radost z dosažení vrcholu vlévá novou energii do žil.Začíná pomalý sestup, potkáváme postupně všechny ty co jsme předešli, pak krátké foto na chatě ,kde chvíli čekáme než se umoudří počasí . Opět svítí sluníčko jde se nám královsky dokázali jsme to. Potkáváme  dvě horolezkyně ,budou spát na chatě ,aby mohli na druhý den projít vrcholovou trasu do Polska přejeme jim šťastnou cestu , další sestup proběhl v klidu a tak můžeme vše zapít ve Štrbském plese v nádražce dvanáckou Zlatý bažant. trasa - 36km

3. den 29.červen - na kolech do Popradského plesa

Snídaně dnes proběhla bez chvatu a v klidu . Konečně taky poznáváme osazenstvo hotelu. Ke včerejšku jsem zapoměl napsat o výřivce ,kterou jsme využili, tam jsme poznali mladé manžele slováky ,kteří ve stejný čas brali saunu. Naše nahota jim nedělala žádný problém takže i oni odložili svůj stud. Musím přiznat ,že mladá paní měla aspoň pro mě bezchybně kyprou postavu. Na snídani se právě tento mladý pár bavil o našem společném zážitku v sauně se svými kamarády. Po snídani jsme zašli na recepci, kde jsme měli na dnešní den objednaná kola ,byla tam, jak Tonda správně poznamenal šit. Řídili jsme se heslem darovanému koni na zuby nesahej a vyrazili do 11-ti km stoupání na Štrbské pleso, které proběhlo v klidu za krásného slunečného počasí . Dále po hlavní směr Tatranská Polianka, potom jsme odbočili na zastávku TEŽ  Popradské pleso, od které začalo asi 6km stoupání k Popradskému plesu, kde jsme těsně před plesem protnuli naši včerejší cestu na Rysy, byla zde opět připravena zátěž na horskou chatu pod Rysmi za rumíček a kafíčko, ke které jsme i tentokrát zůstali chladní. Na chatě u plesa byl klid a nám už taky od snídaně vyhládlo nepohrdáme tedy místním pohostinstvím . Po obědě jsme se původně chtěli vydat do Tatranské Lomnice do naší loňské destinace, ale počasí se pruce mění a říká ne a zase kroupy. Opět přichází ke slovu Zlatý bažant. Jenže po třech hodinách přichází volání večeře, kterou máme přichystánu dole ve Štrbě . Kroupy sice už nejsou ,ale prší vytrvale, povinnost vrátit šity vyhrává. Sjíždíme zpátky do hotelu a léčíme zimu a vlhkost teplým čajem a grogem. trasa 38km

4. den 30.červen - Velické pleso

Dnešní ranní scénář je podobný druhému dni zubačka nečeká, ale my Senioři ZU jsme připraveni a včas vyčkáváme jejího příjezdu. Ve Štrbském plese přestupujeme na TEŽ ,potom následuje výstup ve stanici Tatranská Polianka,dále pochod k horskému hotelu Sliezský dom, kde nám hladík nedá klid ,obědváme. Radíme se co dál. Vlk chce vidět Gerlachovský štít Toník souhlasí vydáváme se tedy kolem Velického plesa a Velického vodopádu  směrem na Zamrznuté pleso ,jenže nás opět zradilo počasí začíná mrholit , Gerlach mizí v mlze rychle zpátky na Sliezský dom. Dnes ale máme větší štěstí na počasí, než se dokobrcáme ke Sliezskému domu sluníčko opět vystrkuje zlaté paprsky . Nechce se nám dolů volíme cestu po vrstevnici na Hrebienok v nadmořské výšce 1500 mn v délce deseti kilometrů. Na rozcestí směr Slavkovský štít prudce uhybáme dolů do Starého Smokovce kde v nádražce lehce skolíme dva Šariše. K Šariši přibývá Zlatý bažant ve Štrbském plese a Staropramen na hotelu Rysy, trasa 16km. Pak už zbývá zabalit a druhý den vyrazit ke svým domovům. Celá akce byla myslím logisticky slušně zvládnuta není tedy důvod vzpomínat na ní ve zlém, vždyť Slovensko je krásná zem, vivat Slovakia., vivat Senioři ZU.

                                                                                                                                                         Zdar Tóny a Vlk